|
|
Dvě tváře ZOO - vnímání zoologických zahrad z pohledu jejich příznivců a odpůrců
Tempírová, Lenka ; Trnka, Radek (vedoucí práce) ; Šusta, František (oponent)
Hlavním tématem této diplomové práce jsou zoologické zahrady a jejich role v moderní společnosti. Důraz je v tomto ohledu kladen na zhodnocení jejich významu v ochraně druhového bohatství přírody a zejména pak ve vzdělávání a osvětě veřejnosti. Abych však mohla tyto role lépe posuzovat, zajímaly mne postoje a názory na zoologické zahrady nejen z pohledu jejich příznivců, nýbrž jsem chtěla poznat i hlediska opačné strany, tedy odpůrců zoologických zahrad. V jejich případě mi šlo též o postihnutí toho, zda je projevovaný nesouhlas zapříčiněn spíše emotivně (důraz na etiku a práva zvířat), nebo zda vzniká na základě reálných nedostatků (například nevhodných podmínek chovu). V teoretické části práce jsem se proto zabývala jak přínosem zoologických zahrad v mnoha různých ohledech, tak i jejich stinnými stránkami, na něž z velké většiny upozorňují právě odpůrci. Abych však mohla své úsudky podložit též empiricky, provedla jsem vlastní dotazníkový výzkum, který jsem následně doplnila o kvalitativní rozhovory s vybranými jedinci. Mým záměrem však nebyl jen klasický výzkum veřejného mínění o zoologických zahradách, nýbrž i odhalení rozdílů v názorech a osobních charakteristikách jejich příznivců a odpůrců. Rovněž jsem chtěla zjistit, jaké aspekty zoologických zahrad lidé nejvíce oceňují a jaká jsou naopak...
|
|
|
Vulkanismus Velkých magmatických provincií v historii Země a jeho možné dopady na globální ekosystém
Zajícová, Jana ; Holub, František (vedoucí práce) ; Rapprich, Vladislav (oponent)
Velké magmatické provincie (LIPs) jsou ohromné akumulace magmatických hornin, často vznikajících v neobvykle krátkém čase a jsou charakteristické extrémně vysokou produktivitou magmatu. Nejvýznamnějšími jsou kontinentální záplavové bazalty, neboli trapy, které pokrývají rozsáhlé plochy na zemském povrchu a mohou a nemusí být spojeny s riftingem a kontinentálním rozpadem. Dále byly objeveny také velké magmatické akumulace v oceánském prostředí a někteří autoři do kategorie LIPs zařazují ještě další typy objemných magmatických komplexů. S vystupujícím magmatem je uvolňováno velké množství plynů, nejčastěji oxidy uhlíku, síry a dusíku. Tyto plyny mají větší, nebo menší dopad na životní prostředí a s tím i na organismy. Formování magmatických provincií se v minulosti několikrát opakovalo. Nejvíce známé jsou Dekanské trapy v Indii a za největší magmatickou provincii jsou považovány sibiřské trapy. Oceánské prostředí reprezentuje například plató Ontong Java v západní části Tichého oceánu. Existuje souvislost mezi stářím velkých magmatických provincií a masovými extinkcemi. Jako příklad lze uvést největší známé vymírání na konci permu, které se přibližně časově shoduje s formováním sibiřských trapů (přibližně před 250 Ma), nebo rozsáhlý úbytek druhů na přelomu křída/trias, jež se časově kryje s vytvářením...
|
|
|
Degradace mokřadní vegetace na Velkomeziříčsku a možnosti její obnovy
Oulehla, Jan
Diplomová práce se zabývá degradací mokřadní vegetace v jihovýchodní části Českomoravské vrchoviny. Na základě podrobných historických podkladů bylo provedeno srovnání současného stavu vybraných mokřadních lokalit v okolí Velkého Meziříčí se stavem před 20 lety. U každé lokality je uveden historický vývoj, popis vegetace a srovnání stavu. Podkladem pro sepsání výsledků práce byla výpověď pamětníků, konzultace s autorem historického zdroje, mapové podklady a vlastní floristické a fytocenologické průzkumy, které probíhaly v letech 2015–2018. Z celkového počtu 23 sledovaných lokalit je 20 degradovaných. Úplný zánik hodnotných mokřadních společenstev proběhl u 7 lokalit. Dále je na šesti vybraných ohrožených mokřadních druzích ilustrováno lokální vymírání. Nedílnou součástí je identifikace příčin degradace, mezi které patří zejména sukcese vegetace způsobená absencí managementu, odvodněním a přísun živin (eutrofizace). Pro řešení degradace jsou sepsány možnosti obnovy podložené praktickými příklady dobré péče. V přílohách práce se nachází fytocenologické snímky, fotodokumentace a seznamy nalezených druhů.
|
|
|
Dvě tváře ZOO - vnímání zoologických zahrad z pohledu jejich příznivců a odpůrců
Tempírová, Lenka ; Trnka, Radek (vedoucí práce) ; Šusta, František (oponent)
Hlavním tématem této diplomové práce jsou zoologické zahrady a jejich role v moderní společnosti. Důraz je v tomto ohledu kladen na zhodnocení jejich významu v ochraně druhového bohatství přírody a zejména pak ve vzdělávání a osvětě veřejnosti. Abych však mohla tyto role lépe posuzovat, zajímaly mne postoje a názory na zoologické zahrady nejen z pohledu jejich příznivců, nýbrž jsem chtěla poznat i hlediska opačné strany, tedy odpůrců zoologických zahrad. V jejich případě mi šlo též o postihnutí toho, zda je projevovaný nesouhlas zapříčiněn spíše emotivně (důraz na etiku a práva zvířat), nebo zda vzniká na základě reálných nedostatků (například nevhodných podmínek chovu). V teoretické části práce jsem se proto zabývala jak přínosem zoologických zahrad v mnoha různých ohledech, tak i jejich stinnými stránkami, na něž z velké většiny upozorňují právě odpůrci. Abych však mohla své úsudky podložit též empiricky, provedla jsem vlastní dotazníkový výzkum, který jsem následně doplnila o kvalitativní rozhovory s vybranými jedinci. Mým záměrem však nebyl jen klasický výzkum veřejného mínění o zoologických zahradách, nýbrž i odhalení rozdílů v názorech a osobních charakteristikách jejich příznivců a odpůrců. Rovněž jsem chtěla zjistit, jaké aspekty zoologických zahrad lidé nejvíce oceňují a jaká jsou naopak...
|
|
|
Vulkanismus Velkých magmatických provincií v historii Země a jeho možné dopady na globální ekosystém
Zajícová, Jana ; Holub, František (vedoucí práce) ; Rapprich, Vladislav (oponent)
Velké magmatické provincie (LIPs) jsou ohromné akumulace magmatických hornin, často vznikajících v neobvykle krátkém čase a jsou charakteristické extrémně vysokou produktivitou magmatu. Nejvýznamnějšími jsou kontinentální záplavové bazalty, neboli trapy, které pokrývají rozsáhlé plochy na zemském povrchu a mohou a nemusí být spojeny s riftingem a kontinentálním rozpadem. Dále byly objeveny také velké magmatické akumulace v oceánském prostředí a někteří autoři do kategorie LIPs zařazují ještě další typy objemných magmatických komplexů. S vystupujícím magmatem je uvolňováno velké množství plynů, nejčastěji oxidy uhlíku, síry a dusíku. Tyto plyny mají větší, nebo menší dopad na životní prostředí a s tím i na organismy. Formování magmatických provincií se v minulosti několikrát opakovalo. Nejvíce známé jsou Dekanské trapy v Indii a za největší magmatickou provincii jsou považovány sibiřské trapy. Oceánské prostředí reprezentuje například plató Ontong Java v západní části Tichého oceánu. Existuje souvislost mezi stářím velkých magmatických provincií a masovými extinkcemi. Jako příklad lze uvést největší známé vymírání na konci permu, které se přibližně časově shoduje s formováním sibiřských trapů (přibližně před 250 Ma), nebo rozsáhlý úbytek druhů na přelomu křída/trias, jež se časově kryje s vytvářením...
|
host ::
RSS.